Šestnácté kolo školkových viróz končí, sedmnácté začíná

Děti nejsou těmi dětmi, co bývaly před třiceti lety. Nemoci jsou jiné. Na planetě přichází velké změny. Dobrým podmínkám nepřispívá chování lidí. Počasí je jiné. Musíme si zvykat. Očkování už není očkováním, potraviny nejsou potravinami, knihy už nejsou papírové.
 

Před časem mi vyprávěl kamarád o jeho synovi, jak s nástupem do školy odezněly klasické školkové nemoci, jak se jim situace zlepšila. Pak čekám před školou na syna a jedna paní mi tam povídá, že si musela vzít v práci volno, aby mohla hned po vyučování svého syna zavézt domů a léčit ho. Posílá ho do školy v nemoci. Nechápu, proč to dělá. Ztratil jsem naději na zlepšení nemocnosti školních dětí,...
fórek, neztratil jsem ji.

Dál budu své děti přivykat na pravidelný pitný režim (navzdory názoru seniorů), po antibiotikách dostanou kvalitní probiotika a vitamíny,  dál s nimi budu dětsky provádět rozcvičky, baví je to. Dál jim budu krýt záda, podporovat jejich zodpovědnost a poskytnu jim větší volnost, než je obvyklé. Nevadí mi, když občas spí v mé posteli, i tak se vyrábí zdravě sebevědomé děti.

Dneska mi syn vypráví o stavbě domu, kde nebude žádná jeho manželka (nechápe), ale máma, táta, brácha a všichni známí kocouři :-)
 Držím vám palce a na závěr ještě musím napsat vtip, který vymyslel čtyřletý: "Číňani pijou bonbóny".